Didi se při pohledu do zrcadla všimla podivuhodného vzoru ve svých očních bulvách.
Ponořte se do AR očí ve hře WAGZAK JUMP, proklikejte si rohovku, čočku a sítnici a odhalte tajemství, jak se světlo pohybuje uvnitř oka.
Od experimentu s rozšiřováním a zúžením zornice až po princip fungování brýlí – podívej se spolu s Didi, jak moje oči vidí svět.
Co se skrývá v mých očích v zrcadle?
Zastavil jsem se před zrcadlem.
Stála jsem před zrcadlem, abych si vyčistila zuby, a v mých očních bulvách jsem něco zahlédla. Malá tečka? Ne, vzor? Byly to hnědé pruhy, které se točily dokola. Co to je! Co to sakra je?!
Opravdu jsem zadržela dech a dlouho se na to dívala.
Zeptala jsem se Popo a ona mi řekla: „Tomu se říká duhovka. Máš svůj vlastní vzor.“ Můj vlastní vzor? Jako otisk prstu? Hehe, to je nějak super.
Ale Popo mi řekl, ať si spustím aplikaci JUMP, tak jsem ji spustila, a hle! Uprostřed mého pokoje plavalo oko! Opravdové oko! Uvnitř bylo něco jako průhledné želé a na povrchu byly vidět i cévky. Zpočátku mi to bylo trochu strašidelné, ale když jsem na to klepala, objevovaly se názvy jednotlivých částí.
Rohovka – ťuk! Čočka – ťuk! Sítnice – ťuk!
Rohovka je prý průhledné okénko úplně vpředu oka. Když jsem prstem otočila, objevila se čočka, která vypadá fakt zajímavě. Želé čočka? Trochu jako vypouklá bonbónka. Za ní je něco jako plátno v kině, to je sítnice, která prý přijímá světlo.
Trvalo mi dlouho, než jsem vyzkoušela všechny. Že se do jednoho oka vejde tolik věcí.
Světlo se v oku obrací vzhůru nohama?
To říká Popo. „Světlo v oku cestuje.“
Cestuje? Světlo?
Ukázali mi to v aplikaci a opravdu, paprsek světla vklouzl do rohovky a při průchodu čočkou se zlomil. Jako když strčíš brčko do vody a světlo se láme! A pak dopadne na sítnici.
Cože! Svět je vzhůru nohama!!
Stromy jsou obrácené vzhůru nohama. Nebe je dole a země nahoře. Byla jsem úplně zmatená a zeptala se: „Takže my teď vidíme všechno obráceně?!” Popo se zasmál a vysvětlil mi to. Mozek to prý zase otočí.
Mozek!
Mozek rychle opraví ten obrácený obraz, který přijímají oči. Prý to náš mozek dělá každou vteřinu. I právě teď. Myslela jsem, že jen vidím, ale oči a mozek spolupracovaly. Haha, v mém těle probíhala týmová práce.
Že se v temnotě opravdu zvětší zornice?
Řekla jsem Banguovi: „Hele, zkusíme to spolu!“
Zhasla jsem světlo. Podívala jsem se do zrcadla ve tmě. Po asi 30 vteřinách jsem na zrcadlo posvítila světlem z mobilu.
Jejda! Zornice se fakt zvětšily!!
Černé kruhy zabíraly skoro polovinu očí. Banggu vedle mě vydal překvapený zvuk „Puu!“ a málem odskočil.
Pak jsem najednou rozsvítila a zornice se zmenšily. Šup! V reálném čase!
